pátek (Praha - Braunau am Inn)
Michal s Markétou mají celý den volno, proto vyjíždějí již v poledne a kochací jízdou jedou směr Pasov s cílem najít bydlení poblíž městečka Braunau am Inn. To je totiž rozumě dosažitelné i při odpoledním odjezdu pracujících. Ve čtvrt na pět mám sraz s Pavlem a Martinem na Robin Oilce za Baranďákem. V půl nasedáme a odjíždíme po strakonické. Za Prahou se silnice uvolňuje a mírným provozem si to svištíme k Vimperku. Před Vimperkem leží na silnici rozvalený kamion - pěkně se mu to podařilo - naštěstí nás nijak nezdržel. Ve Vimperku tankujeme za český koruny. V půl osmé jsme v Braunau, leč hotýlek nemůžeme najít. Než nám Michal pošle SMSku s adresou, pomáháme roztlačit postaršího VW Transportera. Hotel Andre - luxusní bydlení za minimum éček. V místní občerstvovně jsme do sebe natlačili pivka lokální výroby a přesunuli se zpět na hotel. Chvíli jsme poseděli v křesílkách na chodbě a ztrestali jsme ještě dovezené vínečko a kluci i levnou lihovinu.

sobota (Braunau - Orlí hnízdo - GG - Heilligenblut)
Pochybný původ levné lihoviny potrápil mnohé ještě v průběhu noci. Ráno se zdálo býti obzvláště krušné. Nikam nespěcháme, v klídku konzumujeme vydatnou snídani. V půl jedenácté si troufáme nasednout na motocykly a posunout se přes Salcburk do Berchtegadenu. Nikomu se nechce jet autobusem nahoru na Führerovu chatičku - Kehlsteinhaus. Místo toho si projdeme muzeum nacismu v podzemních krytech pod Kehlsteinhausem. Po obědě pokračujeme do Zell am See a protože je opravdu náherně přejedeme Gross Glockner ještě dnes. Vyplázneme €18 na mýtnici, nalepíme známky a letíme nahoru. Výhledy snesou srovnání s Fagarašem, silnice nikoli - z vybraného mýta se opravuje lépe... Kuřáci dávají cigaretku na Franz-Josef Höhe s výhledem na GG. Kousek za mýtnicí, v Heilligenblut, bereme kempík. kemp Heiligenblut

neděle (Heilligenblut - Cortina - Mendola)
Ráno pokračujeme přes Putschall do Itálie ke Cortině. Nad Cortinou začíná passo Falzarego. Dnes se tu jede nějaký cyklomaraton. Uleháme do stínu a čekáme až policajti znovuotevřou silnici. Po dvou hoďkách se můžeme pomalu kolem závodníků ploužit na sedlo, kde cyklouši konečně odbočili. Nabytou svobodu oslavil Pavel na prašném plácku efektním smykem, ježto byl zakončen průzkumem terénu pod přilehlou mezí. Opět stojíme a Pavlík s cigaretkou v ruce rozdýchává čerstvý zážitek. Pokračujeme pohledným údolím na passo Pordoi. Odtud valíme na passo Sella a dolů do Valgardeny. Po staré silnici kopírujeme dálnici do Bolzana - neskutečné vedro. Zachraňuje nás stoupání na passo Mendola. Za ním bereme kemp v nějakém ospalém městečku. V pizzerce na návsi obsluhovaly dvě pohledné holčiny a hned bylo rozhodnuto, kde povečeříme. Pavel s Martinem řeší, kam si před nočním deštěm schovají svůj malý stan...

pondělí (Mendola - p. Gavia - Stelvio - Garmisch)
Bezoblačné ráno, balíme. Cestou na passo Tonale kupujeme snídani. Na passo vede série pěkných rychlých zatáček. Pod passem Tonale odbočujeme na passo Gavia, asi nejlepší passo z celé cesty. národní park Gavia Horská silnice je místy sotva metr a půl široká. Svodidla by zbytečně zabírala prostor, proto je nikdo neinstaloval. Nádherná krajina a neskutečné převýšení. Pod vrcholem koulovačka a nezbytné focení. Nedokážu pochopit závodníky, kteří si to tu každoročně dávají na Giru d'Italia. Sjíždíme do Bormia. V Bormiu začíná stoupání na Stilfserjoch - passo Stelvio. Nádherné výhledy střídají ostré zatáčky - narozdíl od GG zadarmo. Za Stelviem už bereme směr Německo. K večeru jsme v Ga-Pa a bereme kempík. Zdá se, že v noci bude pršet - nervozita Pavla a Martina stran jejich malého stanu je velká.

úterý (Garmisch - Rozvadov - Praha)
V noci pršelo, kluci mnoho nenaspali. Balíme, stále se honí mraky. Průtrž mračen nás zastihla ještě ve městě. Oblékáme nepromoky a směřujeme k dálnici na Mnichov. Lilo až do Mnichova. Na odpolední kávičku jsme už byli doma.

Celkem najeto 1600 km, překonáno osm velkých průsmyků a nepočítaně malých.
Účastníci zájezdu:
Michal s Markétou na Hornetu
Pavel na Bandasce
Martin na Raptoru
Karel BMW GS Adventure